V této věci šlo o zastoupení poškozené klientky v trestním řízení vedeném proti jejímu manželovi pro trestné činy týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199⇛ a vydírání podle § 175⇛ zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Článek si klade za cíl seznámit čitatele s tím, co může obnášet řešení podobných situací.
Situace od seznámení do doby vykázání manžela z bytu Policií ČR
Český partner, pobývající v ČR, se seznámil přes internetovou seznamku seznámil s cizinkou pobývající v cizině. Několikrát se viděli v cizině. Posléze partnerka přicestovala z jejím českým protějškem v ČR, kde po dvouměsíčním spolužití uzavřeli manželství. Partnerka nezjistila agresivní povahu partnera, kromě jedné situace, kdy ještě pobývala v cizině a partner ji poměrně agresivně vytknul, že se byla večer bavit s kamarádkami na diskotéce.
První agresivní reakci s fyzickým útokem zažila manželka několik dnů po svatbě. Manžel byl tzv. “klasickým” případem agresora, který se chová slovně i fyzicky agresivně po požití alkoholu. Po mnoha útocích manžela se manželka několikrát obrátila na policii, navštívila lékaře k ošetření zranění a dále i psychiatra. Manželka zpočátku nedala souhlas s trestním stíháním, tudíž policie nic neřešila. Situace ale gradovala s tím, že po dalším závažném fyzickém útoku se zraněním a vyhrožováním ze strany manžela souhlasila, aby police manžela vykázala ze společného bytu podle zákona o policii a souhlasila s trestním stíhám manžela.
Zahájení trestního stíhání agresivního manžela a prodloužení doby vykázání
Jelikož byl společný byt ve vlastnictvím manžela bylo nutno podat návrh k civilnímu soudu k prodloužení vykázání do doby, než si manželka najde nové bydlení. Manželka si během měsíce našla nové bydlení a práci v jiném městě.
Podání obžaloby a řízení před trestním soudem
Po podání obžaloby manžel podal návrh na rozvod, z důvodu, že jej manželka údajně týrala. V tomto řízení naše AK zastupovala manželku řízení o rozvod, když jediným smyslem a sporem bylo, a v rozsudku byly uvedeny pravdivé důvody rozvodu.
Po podání obžaloby dále již rozvedená manželka přes sociální sítě zjistila, že její exmanžel také týral jeho předchozí českou manželku v ČR, když toto předchozí manželství skončilo z tohoto důvodu rozvodem a dále týral jeho následující přítelkyni, která byla cizinkou. Obě tyto ženy nechtěli násilí řešit s policií, ale v projednávané věci s mojí klientkou podali svědeckou výpověď před trestním soudem.
U mé klientky také psychiatr diagnostikoval posttraumatickou stresovou poruchu. Znalec k tomu zpracoval posudek, který stanovil finanční ohodnocení újmy na zdraví klientky.
Vydání rozsudku trestním soudem
Po podaném odvolání a poměrně dlouhém soudním procesu odvolací soud potvrdil rozsudek o vině exmanžela za trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Soud odmítl exmanžela odsoudit i za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku, jelikož státní zástupce odmítl podat obžalobu i v tomto směru s ohledem na nedostatek důkazů. Soud proto klientu s jejím nárokem na náhradu újmy odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Žaloba na náhradu nemajetkové újmy na zdraví u civilního soudu
Následně bylo podána žaloba na náhradu nemajetkové újmy na zdraví u civilního soudu, které soud po delším řízení vyhověl a klientka se dočkala i určité finanční náhrady za její útrapy.
Další informace, videa, případy a vzorové dokumenty
Můžete sledovat tuto stránku, jelikož zde budou doplněny další informace a vzorové dokumenty.
Další související případy může také sledovat na našem YouTube kanále, kde v horizontu týdnů přibude video ohledně případů sexualizovaného násilí a trestných činů proti rodině a dětem.
Související články
V této věci šlo o zastoupení poškozené klientky v trestním řízení vedeném proti jejímu manželovi pro trestné činy týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199⇛ a vydírání podle § 175⇛ zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Článek si klade za cíl seznámit čitatele s tím, co může obnášet řešení podobných situací.
Situace od seznámení do doby vykázání manžela z bytu Policií ČR
Český partner, pobývající v ČR, se seznámil přes internetovou seznamku seznámil s cizinkou pobývající v cizině. Několikrát se viděli v cizině. Posléze partnerka přicestovala z jejím českým protějškem v ČR, kde po dvouměsíčním spolužití uzavřeli manželství. Partnerka nezjistila agresivní povahu partnera, kromě jedné situace, kdy ještě pobývala v cizině a partner ji poměrně agresivně vytknul, že se byla večer bavit s kamarádkami na diskotéce.
První agresivní reakci s fyzickým útokem zažila manželka několik dnů po svatbě. Manžel byl tzv. “klasickým” případem agresora, který se chová slovně i fyzicky agresivně po požití alkoholu. Po mnoha útocích manžela se manželka několikrát obrátila na policii, navštívila lékaře k ošetření zranění a dále i psychiatra. Manželka zpočátku nedala souhlas s trestním stíháním, tudíž policie nic neřešila. Situace ale gradovala s tím, že po dalším závažném fyzickém útoku se zraněním a vyhrožováním ze strany manžela souhlasila, aby police manžela vykázala ze společného bytu podle zákona o policii a souhlasila s trestním stíhám manžela.
Zahájení trestního stíhání agresivního manžela a prodloužení doby vykázání
Jelikož byl společný byt ve vlastnictvím manžela bylo nutno podat návrh k civilnímu soudu k prodloužení vykázání do doby, než si manželka najde nové bydlení. Manželka si během měsíce našla nové bydlení a práci v jiném městě.
Podání obžaloby a řízení před trestním soudem
Po podání obžaloby manžel podal návrh na rozvod, z důvodu, že jej manželka údajně týrala. V tomto řízení naše AK zastupovala manželku řízení o rozvod, když jediným smyslem a sporem bylo, a v rozsudku byly uvedeny pravdivé důvody rozvodu.
Po podání obžaloby dále již rozvedená manželka přes sociální sítě zjistila, že její exmanžel také týral jeho předchozí českou manželku v ČR, když toto předchozí manželství skončilo z tohoto důvodu rozvodem a dále týral jeho následující přítelkyni, která byla cizinkou. Obě tyto ženy nechtěli násilí řešit s policií, ale v projednávané věci s mojí klientkou podali svědeckou výpověď před trestním soudem.
U mé klientky také psychiatr diagnostikoval posttraumatickou stresovou poruchu. Znalec k tomu zpracoval posudek, který stanovil finanční ohodnocení újmy na zdraví klientky.
Vydání rozsudku trestním soudem
Po podaném odvolání a poměrně dlouhém soudním procesu odvolací soud potvrdil rozsudek o vině exmanžela za trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Soud odmítl exmanžela odsoudit i za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku, jelikož státní zástupce odmítl podat obžalobu i v tomto směru s ohledem na nedostatek důkazů. Soud proto klientu s jejím nárokem na náhradu újmy odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Žaloba na náhradu nemajetkové újmy na zdraví u civilního soudu
Následně bylo podána žaloba na náhradu nemajetkové újmy na zdraví u civilního soudu, které soud po delším řízení vyhověl a klientka se dočkala i určité finanční náhrady za její útrapy.
Další informace, videa, případy a vzorové dokumenty
Můžete sledovat tuto stránku, jelikož zde budou doplněny další informace a vzorové dokumenty.
Další související případy může také sledovat na našem YouTube kanále, kde v horizontu týdnů přibude video ohledně případů sexualizovaného násilí a trestných činů proti rodině a dětem.
V této věci šlo o zastoupení poškozené klientky v trestním řízení vedeném proti jejímu manželovi pro trestné činy týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199⇛ a vydírání podle § 175⇛ zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Článek si klade za cíl seznámit čitatele s tím, co může obnášet řešení podobných situací.
Situace od seznámení do doby vykázání manžela z bytu Policií ČR
Český partner, pobývající v ČR, se seznámil přes internetovou seznamku seznámil s cizinkou pobývající v cizině. Několikrát se viděli v cizině. Posléze partnerka přicestovala z jejím českým protějškem v ČR, kde po dvouměsíčním spolužití uzavřeli manželství. Partnerka nezjistila agresivní povahu partnera, kromě jedné situace, kdy ještě pobývala v cizině a partner ji poměrně agresivně vytknul, že se byla večer bavit s kamarádkami na diskotéce.
První agresivní reakci s fyzickým útokem zažila manželka několik dnů po svatbě. Manžel byl tzv. “klasickým” případem agresora, který se chová slovně i fyzicky agresivně po požití alkoholu. Po mnoha útocích manžela se manželka několikrát obrátila na policii, navštívila lékaře k ošetření zranění a dále i psychiatra. Manželka zpočátku nedala souhlas s trestním stíháním, tudíž policie nic neřešila. Situace ale gradovala s tím, že po dalším závažném fyzickém útoku se zraněním a vyhrožováním ze strany manžela souhlasila, aby police manžela vykázala ze společného bytu podle zákona o policii a souhlasila s trestním stíhám manžela.
Zahájení trestního stíhání agresivního manžela a prodloužení doby vykázání
Jelikož byl společný byt ve vlastnictvím manžela bylo nutno podat návrh k civilnímu soudu k prodloužení vykázání do doby, než si manželka najde nové bydlení. Manželka si během měsíce našla nové bydlení a práci v jiném městě.
Podání obžaloby a řízení před trestním soudem
Po podání obžaloby manžel podal návrh na rozvod, z důvodu, že jej manželka údajně týrala. V tomto řízení naše AK zastupovala manželku řízení o rozvod, když jediným smyslem a sporem bylo, a v rozsudku byly uvedeny pravdivé důvody rozvodu.
Po podání obžaloby dále již rozvedená manželka přes sociální sítě zjistila, že její exmanžel také týral jeho předchozí českou manželku v ČR, když toto předchozí manželství skončilo z tohoto důvodu rozvodem a dále týral jeho následující přítelkyni, která byla cizinkou. Obě tyto ženy nechtěli násilí řešit s policií, ale v projednávané věci s mojí klientkou podali svědeckou výpověď před trestním soudem.
U mé klientky také psychiatr diagnostikoval posttraumatickou stresovou poruchu. Znalec k tomu zpracoval posudek, který stanovil finanční ohodnocení újmy na zdraví klientky.
Vydání rozsudku trestním soudem
Po podaném odvolání a poměrně dlouhém soudním procesu odvolací soud potvrdil rozsudek o vině exmanžela za trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Soud odmítl exmanžela odsoudit i za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku, jelikož státní zástupce odmítl podat obžalobu i v tomto směru s ohledem na nedostatek důkazů. Soud proto klientu s jejím nárokem na náhradu újmy odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Žaloba na náhradu nemajetkové újmy na zdraví u civilního soudu
Následně bylo podána žaloba na náhradu nemajetkové újmy na zdraví u civilního soudu, které soud po delším řízení vyhověl a klientka se dočkala i určité finanční náhrady za její útrapy.
Další informace, videa, případy a vzorové dokumenty
Můžete sledovat tuto stránku, jelikož zde budou doplněny další informace a vzorové dokumenty.
Další související případy může také sledovat na našem YouTube kanále, kde v horizontu týdnů přibude video ohledně případů sexualizovaného násilí a trestných činů proti rodině a dětem.