Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 98/20, ze dne 27.04.2021, zrušil část § 289 trestního zákoníku, který zmocňoval vládu k přijetí nařízení pro určení, jaké množství omamných a psychotropních látek se považuje za větší než malé. Ústavní soud dále zrušil nařízení vlády stanovující, které rostliny a houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku.

1. Navrhovatel a průběh řízení

Navrhovatelem byl v tomto případě Okresní soud v Chrudimi, který podal návrh na zrušení výše uvedeného ustanovení trestního zákoníku v rámci projednávání obžaloby z přečinu týkajícího se přechovávání konopí setého, podle § 284 odst. 1 trestního zákoníku. Trestní zákoník ale dopředu neupravuje jednoznačně meze trestnosti, což podle názoru navrhovatele odporuje ústavnímu pořádku.

Ústavní soud, zasedající v plénu, proto částečně vyhověl návrhu Okresního soudu v Chrudimi a zrušil část § 289 trestního zákoníku, které zmocňovalo vládu k přijetí nařízení k určení, jaké konkrétní množství se považuje za větší než malé v případě omamných a psychotropních látek, přípravků je obsahujících, a dále jedů. Ústavní soud také zrušil § 2 a přílohu č. 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny a houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé.

Návrh na zrušení § 284 odst. 1 trestního zákoníku[1] ve slovech „větším než malém“ a § 285 odst. 1 a 3 trestního zákoníku ve slovech “větším než malém“ a „ve větším rozsahu“ Ústavní soud zamítl, jelikož neshledal jejich neústavnost.

2. Odůvodnění nálezu Ústavním soudem

Ústavní soud zastává názor, že právní pojmy uvedené v zákoně musí být z důvodu právní jistotu dostatečně jasné. Tyto právní pojmy ale současně musí mít dostatečnou míru abstraktnosti, aby mohly pojmout co nejširší okruh možných situací, které se v životě vyskytují. Ústavní soud proto uzavřel, že vláda nemůže nařízením stanovit, jaké je množství větší než malé, pro účel trestního postihu za drogové delikty. Určení toho, jaké chování člověka je trestné, je totiž podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod svěřeno pouze zákonu. Pravomoc k vydání zákona má výlučně Parlament České republiky. Podle názoru Ústavního soudu je nejen možné, ale nanejvýš žádoucí, aby pro účely stanovení skutkových podstat drogových deliktů, bylo množství větší než malé určeno zákonem, nikoli nařízením vlády.

3. Účinky zrušovacího nálezu Ústavního soudu na obhajobu obviněného

Účinky zrušovacího nálezu nastanou až dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Z hlediska obhajoby lze hlavní důvody nálezu, tj. právní hlavní názor Ústavního soudu, využít pouze ve vztahu k trestně právnímu jednání, které nastane po dni vyhlášení nálezu. Nález proto nelze využít pro obhajobu obviněné v rámci rozhodování soudu o skutcích, k nimž došlo za trvání přechozí právní úpravy.

4. Jak bude nadále posuzováno množství psychotropní látky větší než malé?

Ústavní soud považuje za účelné stanovení množství rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku větší než malé za použití soudní judikatury. K vymezení neurčitého pojmu “množství větší než malé” v § 284 a § 285 trestního zákoníku totiž existuje rozsáhlá a ustálená judikatura obecných soudů, jakož i stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu, na jejímž základě lze tento neurčitý pojem vyložit. S ohledem na odůvodnění nálezu lze uvést především následující:

  • K vymezení neurčitého pojmu “množství větší než malé” v souvislosti s § 284 odst. 1 a § 285 odst. 1 trestního zákoníku[1] již existuje rozsáhlá a ustálená judikatura obecných soudů, na základě které je možno učinit ústavně konformní výklad uvedeného pojmu. V této souvislosti nelze přehlédnout rozhodování Nejvyššího soudu, který k předmětné problematice vydal několik rozhodnutí a posléze zaujal i stanovisko ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013 (č. 15/2014 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, část trestní), ve kterém stanovil orientační hodnoty určující “množství větší než malé” u jednotlivých omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících pro účely trestního zákoníku v rozsahu uvedeném v příloze k tomuto stanovisku, a to na základě dosavadní soudní praxe a zejména judikatury nižších soudů. Obdobně je tomu i u pojmu “větší rozsah” v § 285 odst. 3 trestního zákoníku.
  • Za účelem sjednocení dosavadní judikatury v dané oblasti trestní kolegium Nejvyššího soudu ve shora zmíněném stanovisku sp. zn. Tpjn 301/2013 mimo jiné definovalo a zpřesnilo (v právní větě I a II) pojem “množství větší než malé” podle § 284 odst. 1 a 2 trestního zákoníku:
    • toto stanovisko uvedlo, že jde o takové množství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu pro osobní spotřebu (výhradně pro pachatele tohoto trestného činu), které vícenásobně – podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých látek – převyšuje běžnou dávku obvyklého konzumenta;
    • v odůvodnění pak trestní kolegium Nejvyššího soudu uvedlo, že vzhledem k tomu, že výchozím množstvím je běžná dávka obvyklého konzumenta, která se v průběhu času může vyvíjet a také vyvíjí, neboť to závisí na mnoha faktorech, jako jsou např. účinnost běžné dávky, obliba dané drogy, počet prvokonzumentů, tzv. experimentátorů či závislých osob apod., nelze stanovit množství větší než malé absolutní hodnotou v tom smyslu, že by šlo o nepřekročitelnou hranici z hlediska posouzení trestní odpovědnosti v konkrétním případě trestného činu podle § 283 nebo 284 trestního zákoníku, a to ať už směrem dolů, či nahoru, zvláště když se v relevantních tabulkách zpravidla uvádějí hodnoty dvě, a to množství větší než malé (vycházející z tzv. dávek drogy) a množství účinné látky;
    • vzhledem k tomu je třeba podle názoru trestního kolegia Nejvyššího soudu tyto hodnoty považovat za orientační a v konkrétním případě při stanovení, zda jde o množství větší než malé, je nutné současně podpůrně přihlížet i k dalším okolnostem vztahujícím se k osobě pachatele, a to zejména, zda šlo o prvokonzumenta či uživatele těchto látek v pokročilém stadiu závislosti, případně i jiným skutečnostem ovlivňujícím míru ohrožení života nebo zdraví uživatele.
    • naproti tomu nelze přihlížet k dalším okolnostem charakterizujícím způsob jednání pachatele, tedy zejména ke způsobu, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, dobu, po kterou tak činil, případně i k jiným skutečnostem, k nimž se přihlíží při určování rozsahu (větší, značný, velký).
  • V příloze k danému stanovisku jsou obsaženy orientační hodnoty určující “množství větší než malé” u jednotlivých omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících. Tato příloha je členěna do pěti sloupců:
    • v prvním sloupci je uveden tzv. typ drogy, v druhém sloupci je uveden mezinárodní nechráněný název v českém jazyce, ve třetím sloupci je uvedeno množství větší než malé, ve čtvrtém sloupci je uvedena účinná psychotropní či omamná látka a v pátém sloupci je uvedeno nejmenší množství účinné psychotropní či omamné látky, jež musí obsahovat látka označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než malé;
    • stanovení hodnoty považované za “množství větší než malé” současně tvoří výchozí úroveň pro další trestním zákoníkem předpokládané hranice. “Větším rozsahem” je podle judikatury desetinásobek množství většího než malého, “značným rozsahem” je desetinásobek takto určeného většího rozsahu a “velkým rozsahem” je desetinásobek takto určeného značného rozsahu;
    • v konkrétním případě, odůvodňují-li to i tyto další okolnosti činu, není vyloučeno, aby byl příslušný zákonný (kvantifikační) znak, který podmiňuje použití přísnější právní kvalifikace a vyjadřuje rozsah spáchání trestného činu, naplněn i tehdy, jestliže pachatel vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl nebo jinak nakládal s takovým množstvím drogy, které sice neodpovídalo celému desetinásobku požadovaného množství, ale již se mu dostatečně přiblížilo, anebo naopak nemusí být tento zákonný znak naplněn, přesáhlo-li množství drogy jen nevýrazně stanovený desetinásobek rozhodný pro daný rozsah.
  • Nejvyšší soud v návaznosti na stanovisko sp. zn. Tpjn 301/2013 a s odkazem na předchozí judikaturu rovněž upřesnil, že naplnění úmyslné formy zavinění u trestného činu podle § 284 odst. 1 a 2 trestního zákoníku ve vztahu k zákonnému znaku “pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém” omamnou nebo psychotropní látku nebo jed nevylučuje skutečnost, že si pachatel neověřil množství účinné látky, kterou může pro svou potřebu mít u sebe (např. laboratorním rozborem), ale je třeba vycházet zejména z celkového množství přechovávané nedovolené látky, ze zkušeností pachatele s jejím užíváním, z okolností jejího opatření, z obvyklé kvality takto opatřené látky (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2015 sp. zn. 11 Tdo 811/2015; č. 12/2017 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, část trestní).
  • Je zřejmé, že u omamných a psychotropních látek by bylo možno jen stěží rozhodovat o trestní odpovědnosti za jejich přechovávání či pěstování bez výsledků laboratorního zkoumání, jímž je stanoveno množství účinné látky. Laboratorní analýza přesně určí kvantum účinné látky, na základě kterého je pak provedena právní kvalifikace. V takovém postupu neshledává Ústavní soud porušení žádných ústavních principů. A to zvláště za situace, kdy Nejvyšší soud stanovil kritéria, jak postupovat i z hlediska subjektivní stránky daného trestného činu:
    • primárním kritériem pro určení rozsahu je množství účinné látky v předmětné droze;
    • v případě, že toto není možné zjistit, přistupuje se k určení rozsahu pomocí celkového množství drogy, se kterou pachatel neoprávněně nakládal (tzv. sekundární kritérium);
    • u hodnot, jež jsou hraniční, co se týče určení rozsahu, lze potom pro určení, zda byl či nebyl naplněn určitý kvalifikační znak spočívající v “rozsahu”, přistoupit i k posouzení dalších, tzv. vedlejších (terciárních) kritérií, jako jsou především výše peněžní částky, kterou pachatel za distribuci drogy utržil, okruh osob, kterým byla látka určena, intenzita újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala u konzumentů drog, doba páchání trestného činu a další [viz usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013 sp. zn. 15 Tdo 1003/2012 (č. 44/2013 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, část trestní), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014 sp. zn. 7 Tdo 407/2014 a ze dne 26. l. 2017 sp. zn. 11 Tdo 1419/2016 aj.
VYSVĚTLIVKY, POZNÁMKY POD ČARU A DEFINICE POJMŮ:
  1. Zákon č. 40/2009 Sb.[][]