Ústavní soud zrušil ustanovení trestního zákoníku zmocňující vládu ke konkretizaci pojmu množství větší než malé

Jsou tomu již 3 roky, co Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 98/20, ze dne 27.04.2021, zrušil část § 289 trestního zákoníku, který zmocňoval vládu k přijetí nařízení pro určení, jaké množství omamných a psychotropních látek se považuje za větší než malé. Ústavní soud dále zrušil nařízení vlády stanovující, které rostliny a houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku.

Jelikož je toto rozhodnutí stále mimořádně významné pro stanovení “množství většího než malého” tím, že “legitimizuje” opětovné používání stanoviska Nejvyššího soudu Tpjn 301/2013, přinášíme k dnešnímu dni aktualizaci tohoto článku, včetně doplnění odkazů na relevantní judikaturu na stránkách Nejvyššího soudu.

1. Stručně k průběhu řízení před Ústavním soudem a důvodům rozhodnutí

Navrhovatelem byl v tomto případě Okresní soud v Chrudimi, který podal návrh na zrušení výše uvedeného ustanovení trestního zákoníku v rámci projednávání obžaloby z přečinu týkajícího se přechovávání konopí setého, podle § 284 odst. 1 trestního zákoníku. Trestní zákoník ale dopředu neupravuje jednoznačně meze trestnosti, což podle názoru navrhovatele odporuje ústavnímu pořádku. Ústavní soud, zasedající v plénu, proto částečně vyhověl návrhu Okresního soudu v Chrudimi a zrušil část § 289 trestního zákoníku, které zmocňovalo vládu k přijetí nařízení k určení, jaké konkrétní množství se považuje za větší než malé v případě omamných a psychotropních látek, přípravků je obsahujících, a dále jedů. Ústavní soud také zrušil § 2 a přílohu č. 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny a houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé. Ústavní soud proto uzavřel, že vláda nemůže nařízením stanovit, jaké je množství větší než malé, pro účel trestního postihu za drogové delikty. Určení toho, jaké chování člověka je trestné, je totiž podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod svěřeno pouze zákonu.

2. Podrobněji k posuzování množství drogy větší než malé

2.1. Odkaz na stanovisko Tpjn 301/2013

Ústavní soud považuje za účelné stanovení množství drogy anebo rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (dále “OPL“) větší než malé za použití soudní judikatury. K vymezení neurčitého pojmu “množství větší než malé” v souvislosti s § 284 odst. 1 a § 285 odst. 1 trestního zákoníku již existuje rozsáhlá a ustálená judikatura obecných soudů, na základě které je možno učinit ústavně konformní výklad uvedeného pojmu.

V této souvislosti Ústavní soud odkazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který k předmětné problematice vydal několik rozhodnutí a posléze zaujal i stanovisko ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013 (dále “stanovisko Tpjn“), ve kterém stanovil orientační hodnoty určující “množství větší než malé” u jednotlivých OPL, pro účely trestního zákoníku, a to na základě dosavadní soudní praxe a zejména judikatury nižších soudů. Obdobně je tomu i u pojmu “větší rozsah” v § 285 odst. 3 trestního zákoníku.

Stanovisko Tpjn 301/2013 vychází z teze, že větší množství než malé přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu pro osobní spotřebu (výhradně pro pachatele tohoto trestného činu), je takové, které vícenásobně – podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých látek – převyšuje běžnou dávku obvyklého konzumenta.

2.2. K individuálnímu zohledňování situace u jednotlivých uživatelů OPL

V odůvodnění stanoviska Tpjn 301/2013 trestní kolegium Nejvyššího soudu uvádí, že vzhledem k tomu, že výchozím množstvím je běžná dávka obvyklého konzumenta, která se v průběhu času může vyvíjet a také vyvíjí, neboť to závisí na mnoha faktorech, jako jsou např. účinnost běžné dávky, obliba dané drogy, počet prvokonzumentů, tzv. experimentátorů či závislých osob apod., nelze stanovit množství větší než malé absolutní hodnotou v tom smyslu, že by šlo o nepřekročitelnou hranici z hlediska posouzení trestní odpovědnosti v konkrétním případě trestného činu podle § 283 nebo 284 trestního zákoníku, a to ať už směrem dolů, či nahoru, zvláště když se v relevantních tabulkách zpravidla uvádějí hodnoty dvě, a to množství větší než malé (vycházející z tzv. dávek drogy) a množství účinné látky.

Vzhledem k tomu je třeba podle názoru trestního kolegia Nejvyššího soudu tyto hodnoty považovat za orientační a v konkrétním případě při stanovení, zda jde o množství větší než malé, je nutné současně podpůrně přihlížet i k dalším okolnostem vztahujícím se k osobě pachatele, a to zejména, zda šlo o prvokonzumenta či uživatele těchto látek v pokročilém stadiu závislosti, případně i jiným skutečnostem ovlivňujícím míru ohrožení života nebo zdraví uživatele.

Nelze ale přihlížet k dalším okolnostem charakterizujícím způsob jednání pachatele, tedy zejména ke způsobu, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, dobu, po kterou tak činil, případně i k jiným skutečnostem, k nimž se přihlíží při určování rozsahu (větší, značný, velký).

2.3. K příloze stanoviska Tpjn 301/2013 – tzv. “tabulka”

V příloze k danému stanovisku jsou obsaženy orientační hodnoty určující “množství větší než malé” u jednotlivých OPL. Tato příloha, resp. tabulka, je členěna do pěti sloupců:

(i) V prvním sloupci je uveden tzv. typ drogy, (ii) v druhém sloupci je uveden mezinárodní nechráněný název v českém jazyce, (iii) ve třetím sloupci je uvedeno množství větší než malé, (iv) ve čtvrtém sloupci je uvedena účinná psychotropní či omamná látka (vi) a v pátém sloupci je uvedeno nejmenší množství účinné psychotropní či omamné látky, jež musí obsahovat látka označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než malé.

Stanovení hodnoty považované za “množství větší než malé” současně tvoří výchozí úroveň pro další trestním zákoníkem předpokládané hranice. “Větším rozsahem” je podle judikatury desetinásobek množství většího než malého, “značným rozsahem” je desetinásobek takto určeného většího rozsahu a “velkým rozsahem” je desetinásobek takto určeného značného rozsahu.

V konkrétním případě, odůvodňují-li to i tyto další okolnosti činu, není vyloučeno, aby byl příslušný zákonný (kvantifikační) znak, který podmiňuje použití přísnější právní kvalifikace a vyjadřuje rozsah spáchání trestného činu, naplněn i tehdy, jestliže pachatel vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl nebo jinak nakládal s takovým množstvím drogy, které sice neodpovídalo celému desetinásobku požadovaného množství, ale již se mu dostatečně přiblížilo, anebo naopak nemusí být tento zákonný znak naplněn, přesáhlo-li množství drogy jen nevýrazně stanovený desetinásobek rozhodný pro daný rozsah.

2.4. K otázce zavinění pachatele za množství účinné látky v balení drogy

Ústavní soud dále ze stanoviska Tpjn 301/2013 a s odkazem na předchozí judikaturu dále zdůraznil, že naplnění úmyslné formy zavinění u trestného činu podle § 284 odst. 1 a 2 trestního zákoníku ve vztahu k zákonnému znaku “pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém” omamnou nebo psychotropní látku nebo jed nevylučuje skutečnost, že si pachatel neověřil množství účinné látky, kterou může pro svou potřebu mít u sebe (např. laboratorním rozborem).

Proto je třeba vycházet zejména z celkového množství přechovávané nedovolené látky, ze zkušeností pachatele s jejím užíváním, z okolností jejího opatření, z obvyklé kvality takto opatřené látky (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2015 sp. zn. 11 Tdo 811/2015 (č. 12/2017 Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).

Je zřejmé, že u OPL by bylo možno jen stěží rozhodovat o trestní odpovědnosti za jejich přechovávání či pěstování bez výsledků laboratorního zkoumání, jímž je stanoveno množství účinné látky. Laboratorní analýza přesně určí kvantum účinné látky, na základě kterého je pak provedena právní kvalifikace. V takovém postupu neshledává Ústavní soud porušení žádných ústavních principů. A to zvláště za situace, kdy Nejvyšší soud stanovil kritéria, jak postupovat i z hlediska subjektivní stránky daného trestného činu.

2.5. K posuzování hraničních hodnot účinné látky v balení drogy anebo celkového množství OPL

U hodnot, jež jsou hraniční, co se týče určení rozsahu, lze potom pro určení, zda byl či nebyl naplněn určitý kvalifikační znak spočívající v “rozsahu”, přistoupit i k posouzení dalších kritérií, jako jsou především výše peněžní částky, kterou pachatel za distribuci drogy utržil, okruh osob, kterým byla látka určena, intenzita újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala u konzumentů drog, doba páchání trestného činu a další. K tomu viz usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013 sp. zn. 15 Tdo 1003/2012 (č. 44/2013 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, část trestní), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014 sp. zn. 7 Tdo 407/2014 a ze dne 26. l. 2017 sp. zn. 11 Tdo 1419/2016.