Pomluva – trestný čin, přestupek a občanskoprávní delikt

Kdy je pomluva trestným činem, přestupkem nebo občanskoprávním sporem? Jak se mohu domoci finančního odškodnění za pomluvu? Těmito otázkami, a mnohým dalším, se zabývá tento článek.

Trestný čin pomluvy

Podle § 184 trestního zákoníku je trestným činem pomluvy když někdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Závažnější formou pomluvy je potom, když je sdělení nepravdivého údaje o jiném provedeno  tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

O trestný čin pomluvy, resp. přesněji přečin pomluvy, se jedná při naplnění zejména těchto předpokladů:

• Osobou poškozenou trestným činem pomluvy může být kdokoli, bez ohledu na věk, svéprávnost, duševní poruchu, odsouzení nebo se může dokonce jednat i o osobu již zemřelou.
• Nepravdivý údaje (informaci) postačuje sdělit i jediné osobě, a to jakoukoli formou, např. ústně, telefonicky, emailem apod.
• Uvedení nepravdivé informace musí být úmyslné. Zde postačuje, aby pachatel věděl o nepravdivosti sdělované informace a dále aby byl srozuměn o způsobilosti této nepravdivá informace značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvaného u spoluobčanů.
• Nepravdivá informace musí být způsobilá značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvané osoby u spoluobčanů. Posouzení zda je tento předpoklad naplněn je zpravidla nejsložitější. Způsobilost značnou měrou ohrozit pomlouvaného u spoluobčanů se hodnotí podle okolností konkrétního případu. Zejména se posuzuje celkové postavení pomlouvané osoby, její charakterové a mravní vlastnosti, povaha šíření nepravdivé informace apod.

Pokud nejsou splněny výše uvedené nejdůležitější předpoklady, nejde o trestný čin, ale může jít o přestupek. K tomu viz následující kapitola.

Pomluva jako přestupek

Pokud pomluva nesplňuje shora uvedené hlavní zákonné předpoklady trestního zákoníku, může se jednat o přestupek proti občanskému soužití. Přestupek proti občanskému soužití zahrnuje více způsobů protiprávního jednání.

Zpravidla je takovéto jednání (tj. ekvivalent pomluvy ve smyslu § 184 trestního zákoníku) posuzováno jako ublížení na cti, zesměšněním či hrubou urážkou [§ 7 odst. 1, písm. a) přestupkového zákona] nebo jako jiné hrubé jednání vůči další osobě [§ 7 odst. 1, písm. c), bod 4. přestupkového zákona].

Náhrada nemajetkové újmy

Spácháním trestného činu pomluvy nebo přestupku proti občanskému soužití může být současně i občanskoprávním deliktem. Za tento občanskoprávní delikt může poškozený požadovat náhradu nemajetkové újmy. Může také požadovat i náhradu majetkové škody, což ale nastává v těchto případech výjimečně, proto zde hovoříme jen o náhradě nemajetkové újmy.

Pokud je pomluva projednávána v trestním řízení, může poškozený přímo v tomto řízení uplatnit proti obviněnému nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené pomluvou.

Pokud trestní soud odkáže poškozeného, aby jeho nárok na nemajetkovou újmu uplatnil v občanském soudním řízení nebo pokud je pomluva projednávána v přestupkovém řízení nebo jestliže z jakéhokoli důvodu nedojde k takovémuto projednání vůbec (např. nedojde k naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku), poškozený může zvážit možnost uplatnit jeho nárok v občanském soudním řízení. K tomu viz následující kapitola.

Pomluva jako občanskoprávní delikt

Podle § 81 občanského zákoníku: (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

Sdělením nepravdivého údaje, podobně jak je výše popsáno u trestného činu pomluvy, může dojít k zásahu do práva poškozeného zejména na ochranu jeho důstojnosti, vážnosti a cti, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Na rozdíl od trestného činu pomluvy nestačí jen ohrožení důstojnosti, vážnosti a cti poškozeného, ale musí dojít ke skutečnému zásahu do těchto práv.

Pokud k zásahu do těchto práv dojde, může se poškozený žalobou na ochranu osobnosti domáhat na pomlouvajícím:

• aby se zdržel dalších neoprávněných zásahů do jeho přirozených práv;
• aby odstranil následky pomluvy, např. uvedením pravdivé informace a omluvy;
• poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích.

Z judikatury

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaného ve sbírce trestních rozhodnutí pod číslem R 52/1980-II

Nepravdivý údaj o jiném, že je duševně nemocný, může být údajem způsobilým značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů a poškodit ho v zaměstnání, resp. způsobit mu jinou vážnou újmu ve smyslu znaků trestného činu pomluvy…

Související dotazy

• Vzájemné osočování účastníku diskuze na Facebooku