Dospělý cyklista na silnici nemusí mít přilbu. Podle zákona to ale není úplně tak.

Podle zákona o pozemních komunikacích, cyklista starší 18 let nemusí mít při jízdě na silnici ochranou přilbu. Podle českého právního řádu to ale není tak jednoduché, jelikož ten kdo nenosí cyklistickou helmu, porušuje jiný právní předpis, a to konkrétně občanský zákoník.

1. Úvod

Je pravdou, že zákon o pozemních komunikacích povinnost nosit přilbu cyklistům starším 18 let nepřikazuje.¹ Tato povinnost je stanovena jen cyklistům mladším 18 let.

Při jízdě na kole po silnici (pozemní komunikaci) se totiž často zapomíná na tzv. obecnou zákonnou prevenční povinnost předcházet všem škodám (tj. i škodám na zdraví), stanovenou každému občanským zákoníkem.² Občanskoprávní prevenční povinnost předcházet škodám každého cyklisty platí nejen pro škodu na zdraví jiných osob (tj. dalších cyklistů či jiných účastníků silničního provozu), ale i pro škodu (újmu) na zdraví vzniklou sobě samotnému.

Jak se porušením prevenční povinnosti cyklistou bez helmy promítá do výše jemu soudem přiznaného odškodnění za újmu na zdraví, způsobené zaviněním jiného účastníka silničního provozu, vysvětlíme podrobně na následujícím příkladu ze soudní praxe.

2. Ze soudní praxe k nehodám cyklistů v silničním provozu

Níže uvedeném soudním případu demonstrujeme aktuální obecný rozhodovací trend soudů v České republice, rozhodujících ve věcech odškodnění cyklistů bez helmy, za újmu na zdraví spočívající v poranění hlavy, způsobenou dopravní nehodou, jejímž viníkem byl řidič jiného silničního vozidla.

2.1. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2974/2011

V této soudní kauze³ došlo ke sražení jedoucí cyklistky v důsledku náhlého otevření dveří stojícího vozu jeho řidičem. V důsledku následného pádu cyklistky došlo k vážnému úrazu hlavy a jejímu úmrtí. Soudy dospěly k jednoznačnému o vině neopatrného řidiče, který náhle otevřel dveře jeho vozu, který stál na okraji komunikace.

Poškozená cyklistka neměla v době nehodu nasazenu ochrannou cyklistickou přilbu. Přibraný znalec uvedl, že k úmrtí cyklistky by nedošlo, pokud by měla cyklistickou přilbu. Znalec dále uvedl, že v případech smrtelných úrazů hlavy cyklistů bez přilby při dopravních nehodách, by jich 80% přežilo, pokud by cyklistickou přilbu nosili.

Konkrétně Nejvyšší soud v tomto rozsudku uvádí následující: Při posouzení míry spoluzavinění poškozené odvolací soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku …znalců z odvětví soudního lékařství …, zejména z toho, že 80 % cyklistů, kteří utrpěli smrtelné zranění hlavy a neměli při jízdě přilbu, by přežilo, pokud by tuto přilbu měli. Podle závěrů znalců i poškozená, pokud by použila cyklistickou přilbu, by neutrpěla smrtelné zranění ani vážné poranění, utrpěla by nanejvýš otřes mozku. Odvolací soud proto dovodil na straně poškozené 80% zavinění, tedy poškozená si porušením obecné prevenční povinnosti škodu z 80 % způsobila svým jednáním, proto žalovaná za ni v tomto rozsahu neodpovídá.

Nejvyšší soud proto shledal spoluzavinění poškozené na vzniku škody, neboť ta při jízdě nepoužila ochrannou cyklistickou přilbu, čímž porušila prevenční povinnost podle § 415 obč. zák.⁴ V rozsahu, v němž se na vzniku škody podílela poškozená, nemůže za škodu odpovídat škůdce, neboť v tomto rozsahu chybí příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním škůdce.

Ačkoli soud uznal neopatrného řidiče vinným ze způsobení dopravní nehody, pozůstalým přiznal odškodnění pouze ve výši 20%. Toto rozhodnutí o snížení kompenzace poškozených odůvodnil tak, že cyklistka porušením prevenční povinnosti předcházet škodám, odpovídá ze její újmu (resp. v daném případě újmu pozůstalých) z 80% sama.

2.1.1. Další související soudní rozhodnutí potvrzující správnost citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2974/2011

Výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2974/2011 bylo dále potvrzeno Ústavním soudem na podkladě ústavní stížnosti podané pozůstalými příbuznými poškozené cyklistky. Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnul usnesením sp. zn. IV. ÚS.⁵

Citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2974/2011 dále ve své rozhodovací praxi často argumentují soudy i v jiných případech náhrady újmy poškozeného, který porušil jeho prevenční povinnost.

3. K přiměřenosti této soudní rozhodovací praxe

Jak mnohým právníkům v oblasti náhrady újmy na zdraví, tak i poškozeným cyklistům, se výše zmíněná rozhodovací soudní praxe jeví jako příliš přísná vůči poškozeným cyklistům.

Tento právní názor o nepřiměřené přísnosti Nejvyššího soudu vůči cyklistům se také opírá o soudní praxi v jiných evropských státech. Konkrétně lze zmínit německé soudy při rozhodování výše odškodnění poškozeného cyklisty bez přilby (v případech, kdy přilba mohla zabránit větším následkům nehody), nepromítají nepoužití cyklistické přilby do výše odškodnění.

Nicméně, s ohledem na výše uvedené, nelze zatím předpokládat, že by aktuální stanovisko Nejvyššího soudu k ponížení odškodnění cyklisty bez přilby (kdy přilba mohla zabránit zranění), bude v dohledné budoucnosti změněno, buď Nejvyšším soudem samotným nebo případně Ústavním soudem či soudem pro lidská práva ve Štrasburku.

4. Vysvětlivky a odkazy

1. Podle § 58 odst. 1 zákona o silničním provozu (zákon č. 361/2000 Sb.) musí za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu jen osoba mladší 18 let.
   Gramatická poznámka: Zákon uvádí slovo “přilba” ve tvaru s dlouhém “í”. Jelikož podle české gramatiky se přilba píše správně s dlouhým i krátkým “i”, tento článek používá slova “přilba” s krátkým “i”. ↩︎
2. Viz § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů: Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. ↩︎
3. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.06.2012, sp. zn. 25 Cdo 2974/2011, dostupný na www.nsoud.cz. Rozsudek byl také publikován v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek NS, pod č. 18/2012. ↩︎
4. Soudy v tomto případě ještě rozhodovaly podle dříve platného občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Nicméně § 415 dříve platného občanského zákoníku, na který Nejvyšší soud odkazuje, odpovídá svým významem dnešnímu § 2900 (aktuálně platný občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb.), viz také vysvětlivka č. 2 shora. ↩︎
5. Usnesení Ústavního soudu ze dne 26.02.2013, sp. zn. IV. ÚS 3652/12, dostupné na nalus.usoud.cz. ↩︎