Trestní advokát podrobně, ale jednoduše, vysvětluje vše co je nutné k porozumění trestného činu znásilnění podle § 185 zákona č. 40/2000 Sb., trestní zákoník. V tomto článku jsou také uvedeny konkrétní příklady z praxe umožňující porozumět některým sporným situacím, zda se na ně může vztahovat § 185 trestního zákoníku nebo ne.
Aktuální znění § 185 trestního zákoníku
Nejdříve si zde zobrazíme aktuální znění zákonného ustanovení upravujícího trestný čin znásilnění podle § 185 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku:🢂
§ 185 Znásilnění
(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo
kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.
Jaké jednání postihuje § 185 tr. zákoníku
Ustanovení § 185 tr. zákoníku kriminalizuje pachatelem vynucený pohlavní styk na jiné osobě násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy a dále situaci, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti.
K jednotlivým odstavcům § 185 tr. zákoníku
K odst. 1
Odstavec 1. postihuje lehčí formy ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Podle rozhodovací soudní praxe může jít např. o osahávání genitálií, prsou, vsunování pohlavního údu muže mezi prsa ženy apod.
K odst. 2
Odstavec 2 postihuje provedení pohlavního styku formou soulože nebo jiným způsobem srovnatelným se souloží (např. orální nebo anální sex apod.), a dále jeho spáchání na dítěti nebo se zbraní. Dítětem se rozumí osoba mladší 18 let.
K odst. 3
Co s týká dítěte mladšího patnácti let, není nutné, aby pachatel znal jeho věk. Podstatné, je zda pachatel s ohledem na okolnosti případu mohl a měl vědět, že jde o dítě mladší patnácti let. Co se týká způsobení těžké újmy na zdraví, postačí zavinění z nedbalosti. Proto sem spadají i případy, kdy těžká újma na zdraví oběti spočívá v odpovídající závažné formě posttraumatické stresové poruchy.
K odst. 4
Zde se jedná o nedbalostní způsobení smrti oběti. Typickým příkladem je smrt starší ženy v důsledku infarktu způsobeném pokusem o její znásilnění. V jiných případech by se již jednalo o vraždu podle § 140 tr. zákoníku nebo o souběh vraždy a znásilnění.
Ze soudní rozhodovací praxe
Níže uvedené citace a komentáře k judikatuře Nejvyššího soudu vysvětlují některé sporné a často řešené otázky trestného činu znásilnění ve smyslu § 185 tr. zákoníku:
K tzv. “zamrznutí oběti”
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2021, sp. zn. 8 Tdo 699/2021:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Vážně míněný nesouhlas s pohlavním stykem ve formě soulože může oběť zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, která je v důsledku stresu neschopna verbální komunikace, projevit pouze způsobem chování, zejména polohou těla v podobě zaujetí pasivní obranné pozice, znemožňující provedení soulože. Pachatel naplní svým jednáním znak donucení objektivní stránky uvedeného zločinu, jestliže tuto její polohu násilně změní tak, aby mohl soulož provést.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 11 Tdo 294/2014:
- V tomto případě opět nedošlo k výslovnému násilí ze strany pachatele. Poškozená se fyzicky vůbec nebránila, jelikož měla z pachatele strach. Níže uvádím citaci popisu skutku znásilnění, kterého se pachatel v této věci dopustil a následně uloženého trestu:
- Pachatel dne 8. 10. 2012 v době kolem 11:00 hod. v H. B. na ul. O., pod záminkou předání riflových kalhot náležejících jeho přítelkyni vlákal poškozenou P. G. do bytu v přízemí, v němž se zdržuje, přičemž poté co předstíral, že slíbené kalhoty hledá, přistoupil na chodbě bytu k ní a oběma rukama ji objal pod rameny, opakovaně ji políbil na levou stranu krku, přičemž poškozená jej opakovaně vyzvala, aby ji nechal být a pokusila se jej oběma rukama odstrčit, což se jí nezdařilo, obžalovaný jí následně rozepl pásek a svlékl pravou nohavici kalhot a kalhotek, přičemž ji stále držel levou rukou pod ramenem, poté ji opět chytil oběma rukama a odnesl ji do obývacího pokoje, kde ji položil na záda na zde se nacházející postel, čemuž se poškozená ze strachu o své zdraví a život nebránila, avšak opakovaně obžalovaného žádala, aby ji nechal, neboť toto nechce, obžalovaný poté uchopil oběma rukama její nohy, roztáhl je od sebe a vykonal na ní po dobu 2 – 3 minut soulož s vyvrcholením, přičemž poškozená mu opakovala, že ji má nechat být a následně uchopil mobilní telefon s fotoaparátem a vyfotografoval si její přirození.
- Tento skutek byl posouzen jako zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za který byl pachatel podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
K vyvinění pachatele formou tzv. “negativního skutkového omylu”
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 1978, sp. zn. 2 Tz 26/77 (č. sbírky NS: 63/1978 sb. rozh.):
- Přestože je tento rozsudek staršího data, je stále relevantní. Viz následující citace právní věty (tj. hlavní myšlenky rozsudku publikovaného ve Sbírce Nejvyššího soudu:
- Kdyby se obviněný vzhledem k menší intenzitě odporu ženy, se kterou má v úmyslu souložit, domníval, že jde o odpor jen předstíraný a že ve skutečnosti žena s pohlavním stykem souhlasí, šlo by o skutkový omyl negativní, spočívající v tom, že obviněný nevěděl o okolnostech naplňujících znaky trestného činu znásilnění, a byla by tím vyloučena jeho odpovědnost za úmyslný trestný čin. Odpovědnost pachatele však není vyloučena, jestliže napadená žena vyvíjí méně intenzivní odpor vzhledem k opožděnému vývoji své osobnosti a pachateli je tento stav ženy znám.
- V tomto případě byl u “pachatele” prokázán tzv. negativní skutkový omyl, tudíž nemůže být vinen za úmyslný trestný čin, kterým je znásilnění podle § 185 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
K pojmu “soulože”
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 8 Tdo 1053/2011:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Za soulož je třeba pokládat spojení pohlavních orgánů muže a ženy, přičemž postačí, že došlo i jen k částečnému zasunutí pohlavního údu muže do pochvy ženy. Přitom nemusí ani dojít k porušení panenské blány. Spojením pohlavních orgánů je znásilnění dokonáno bez ohledu na to, zda došlo k pohlavnímu ukojení. Při pouhém dotyku pohlavních orgánů by se jednalo jen o pokus trestného činu znásilnění….
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Jaké rozličné způsoby ukájení pohlavního pudu mohou být lehčí formou znásilněním podle odst. 1
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 7 Tdo 399/2021:
- Podle bodu 21 tohoto rozhodnutí může jít o následující praktiky:
- Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiného člověka…
- Spadá sem relativně široká škála forem sexuálních kontaktů. Kromě soulože a s ní srovnatelných forem pohlavního styku je pohlavním stykem třeba i o osahávání prsou nebo pohlavních orgánů, líbání přirození, intenzivnější osahávání intimních míst na těle přes šaty, poskytování tzv. erotické masáže či provádění mírnějších forem sadomasochistických praktik apod. Jako pohlavní styk a trestný čin znásilnění bylo posouzeno i jednání, kdy pachatel oběť osahával na prsou a líbal ji na ústa, uši, krk či prsa …osahávání prsou a osahávání genitálií přes oblečení
- O pohlavní styk, a tedy o znásilnění, půjde i tehdy, pokud pachatel svým jednáním směřuje k ukájení pohlavního pudu samotné oběti, která s tím nesouhlasí. I v takovém případě totiž pachatel útočí na objekt trestného činu znásilnění, tj. na svobodu rozhodování v pohlavních vztazích…
- Jde zde zejména méně závažnější formy znásilnění, ve smyslu § 185 odst. 1 tr. zákoníku. Nicméně i tyto méně závažnější formy znásilnění se za dalších okolností mohou posuzovat i jak nejzávažnější typ znásilnění podle odstavce 4, § 185 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
- Podle bodu 21 tohoto rozhodnutí může jít o následující praktiky:
Ke znásilnění ukájením pohlavního pudu jiné osoby
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 3 Tdo 535/2009:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Trestného činu znásilnění… se může pachatel dopustit rovněž v případě, když násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí překoná odpor jiného muže a donutí jej k tomu, aby strpěl stimulaci svého pohlavního orgánu vloženého do úst pachatele. Taková sexuální aktivita pachatele má povahu jiného obdobného pohlavního styku srovnatelného se souloží…
- Výše uvedené odpovídá podle aktuálně platné právní úpravy trestnému činu znásilnění ve smyslu § 185 odst. 1, 2 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Ke znásilnění osaháváním přes oblečení
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 8 Tdo 775/2014:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- jednání obviněného, který podle skutkových zjištění „v úmyslu ukojit své sexuální nutkání, v době, kdy poškozená stála u kuchyňské linky a myla nádobí, zavřel za sebou dveře, k této zezadu přistoupil a přitiskl ji úmyslně svým tělem ke kuchyňské lince, objal ji a následně ji osahával na prsou, které hnětl, dále ji osahával přes oblečení na genitáliích, přičemž poškozená se jej snažila odstrkovat rukama, vykroutit se mu ze sevření a opakovaně mu sdělila, že si toto nepřeje“, vykazuje formální znaky trestného činu znásilnění v jeho základní skutkové podstatě vymezené v § 185 odst. 1 tr. zákoníku, a to jak z hlediska znaku použitého násilí („k této zezadu přistoupil a přitiskl ji úmyslně svým tělem ke kuchyňské lince“), tak donucení k pohlavnímu styku, jak správně konstatoval soud prvního stupně.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Od 1. 1. 2025 dojde u tr. činu znásilnění k větším změnám
Tento článek má v aktuálním znění platnost jen do 31. 12. 2024, jelikož dne 1. 1. 2025 nabývá účinnosti novela trestního zákoníku měnící stávající právní úpravu trestného činu znásilnění podle § 185 a dalších souvisejících paragrafů upravujících sexualizované násilí (viz další článek zde).
Z těchto důvodů bude ke dni 1. 1. 2025 tento článek aktualizován. Nicméně na skutky, které se stanou do konce roku, bude dopadat stávající právní úprava, pokud to bude pro pro pachatele výhodnější, což může trvat i desítky let. Bude tedy nutné znát starou i novou právní úpravu.
Související články
Související články
Trestní advokát podrobně, ale jednoduše, vysvětluje vše co je nutné k porozumění trestného činu znásilnění podle § 185 zákona č. 40/2000 Sb., trestní zákoník. V tomto článku jsou také uvedeny konkrétní příklady z praxe umožňující porozumět některým sporným situacím, zda se na ně může vztahovat § 185 trestního zákoníku nebo ne.
Aktuální znění § 185 trestního zákoníku
Nejdříve si zde zobrazíme aktuální znění zákonného ustanovení upravujícího trestný čin znásilnění podle § 185 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku:🢂
§ 185 Znásilnění
(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo
kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.
Jaké jednání postihuje § 185 tr. zákoníku
Ustanovení § 185 tr. zákoníku kriminalizuje pachatelem vynucený pohlavní styk na jiné osobě násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy a dále situaci, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti.
K jednotlivým odstavcům § 185 tr. zákoníku
K odst. 1
Odstavec 1. postihuje lehčí formy ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Podle rozhodovací soudní praxe může jít např. o osahávání genitálií, prsou, vsunování pohlavního údu muže mezi prsa ženy apod.
K odst. 2
Odstavec 2 postihuje provedení pohlavního styku formou soulože nebo jiným způsobem srovnatelným se souloží (např. orální nebo anální sex apod.), a dále jeho spáchání na dítěti nebo se zbraní. Dítětem se rozumí osoba mladší 18 let.
K odst. 3
Co s týká dítěte mladšího patnácti let, není nutné, aby pachatel znal jeho věk. Podstatné, je zda pachatel s ohledem na okolnosti případu mohl a měl vědět, že jde o dítě mladší patnácti let. Co se týká způsobení těžké újmy na zdraví, postačí zavinění z nedbalosti. Proto sem spadají i případy, kdy těžká újma na zdraví oběti spočívá v odpovídající závažné formě posttraumatické stresové poruchy.
K odst. 4
Zde se jedná o nedbalostní způsobení smrti oběti. Typickým příkladem je smrt starší ženy v důsledku infarktu způsobeném pokusem o její znásilnění. V jiných případech by se již jednalo o vraždu podle § 140 tr. zákoníku nebo o souběh vraždy a znásilnění.
Ze soudní rozhodovací praxe
Níže uvedené citace a komentáře k judikatuře Nejvyššího soudu vysvětlují některé sporné a často řešené otázky trestného činu znásilnění ve smyslu § 185 tr. zákoníku:
K tzv. “zamrznutí oběti”
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2021, sp. zn. 8 Tdo 699/2021:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Vážně míněný nesouhlas s pohlavním stykem ve formě soulože může oběť zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, která je v důsledku stresu neschopna verbální komunikace, projevit pouze způsobem chování, zejména polohou těla v podobě zaujetí pasivní obranné pozice, znemožňující provedení soulože. Pachatel naplní svým jednáním znak donucení objektivní stránky uvedeného zločinu, jestliže tuto její polohu násilně změní tak, aby mohl soulož provést.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 11 Tdo 294/2014:
- V tomto případě opět nedošlo k výslovnému násilí ze strany pachatele. Poškozená se fyzicky vůbec nebránila, jelikož měla z pachatele strach. Níže uvádím citaci popisu skutku znásilnění, kterého se pachatel v této věci dopustil a následně uloženého trestu:
- Pachatel dne 8. 10. 2012 v době kolem 11:00 hod. v H. B. na ul. O., pod záminkou předání riflových kalhot náležejících jeho přítelkyni vlákal poškozenou P. G. do bytu v přízemí, v němž se zdržuje, přičemž poté co předstíral, že slíbené kalhoty hledá, přistoupil na chodbě bytu k ní a oběma rukama ji objal pod rameny, opakovaně ji políbil na levou stranu krku, přičemž poškozená jej opakovaně vyzvala, aby ji nechal být a pokusila se jej oběma rukama odstrčit, což se jí nezdařilo, obžalovaný jí následně rozepl pásek a svlékl pravou nohavici kalhot a kalhotek, přičemž ji stále držel levou rukou pod ramenem, poté ji opět chytil oběma rukama a odnesl ji do obývacího pokoje, kde ji položil na záda na zde se nacházející postel, čemuž se poškozená ze strachu o své zdraví a život nebránila, avšak opakovaně obžalovaného žádala, aby ji nechal, neboť toto nechce, obžalovaný poté uchopil oběma rukama její nohy, roztáhl je od sebe a vykonal na ní po dobu 2 – 3 minut soulož s vyvrcholením, přičemž poškozená mu opakovala, že ji má nechat být a následně uchopil mobilní telefon s fotoaparátem a vyfotografoval si její přirození.
- Tento skutek byl posouzen jako zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za který byl pachatel podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
K vyvinění pachatele formou tzv. “negativního skutkového omylu”
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 1978, sp. zn. 2 Tz 26/77 (č. sbírky NS: 63/1978 sb. rozh.):
- Přestože je tento rozsudek staršího data, je stále relevantní. Viz následující citace právní věty (tj. hlavní myšlenky rozsudku publikovaného ve Sbírce Nejvyššího soudu:
- Kdyby se obviněný vzhledem k menší intenzitě odporu ženy, se kterou má v úmyslu souložit, domníval, že jde o odpor jen předstíraný a že ve skutečnosti žena s pohlavním stykem souhlasí, šlo by o skutkový omyl negativní, spočívající v tom, že obviněný nevěděl o okolnostech naplňujících znaky trestného činu znásilnění, a byla by tím vyloučena jeho odpovědnost za úmyslný trestný čin. Odpovědnost pachatele však není vyloučena, jestliže napadená žena vyvíjí méně intenzivní odpor vzhledem k opožděnému vývoji své osobnosti a pachateli je tento stav ženy znám.
- V tomto případě byl u “pachatele” prokázán tzv. negativní skutkový omyl, tudíž nemůže být vinen za úmyslný trestný čin, kterým je znásilnění podle § 185 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
K pojmu “soulože”
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 8 Tdo 1053/2011:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Za soulož je třeba pokládat spojení pohlavních orgánů muže a ženy, přičemž postačí, že došlo i jen k částečnému zasunutí pohlavního údu muže do pochvy ženy. Přitom nemusí ani dojít k porušení panenské blány. Spojením pohlavních orgánů je znásilnění dokonáno bez ohledu na to, zda došlo k pohlavnímu ukojení. Při pouhém dotyku pohlavních orgánů by se jednalo jen o pokus trestného činu znásilnění….
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Jaké rozličné způsoby ukájení pohlavního pudu mohou být lehčí formou znásilněním podle odst. 1
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 7 Tdo 399/2021:
- Podle bodu 21 tohoto rozhodnutí může jít o následující praktiky:
- Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiného člověka…
- Spadá sem relativně široká škála forem sexuálních kontaktů. Kromě soulože a s ní srovnatelných forem pohlavního styku je pohlavním stykem třeba i o osahávání prsou nebo pohlavních orgánů, líbání přirození, intenzivnější osahávání intimních míst na těle přes šaty, poskytování tzv. erotické masáže či provádění mírnějších forem sadomasochistických praktik apod. Jako pohlavní styk a trestný čin znásilnění bylo posouzeno i jednání, kdy pachatel oběť osahával na prsou a líbal ji na ústa, uši, krk či prsa …osahávání prsou a osahávání genitálií přes oblečení
- O pohlavní styk, a tedy o znásilnění, půjde i tehdy, pokud pachatel svým jednáním směřuje k ukájení pohlavního pudu samotné oběti, která s tím nesouhlasí. I v takovém případě totiž pachatel útočí na objekt trestného činu znásilnění, tj. na svobodu rozhodování v pohlavních vztazích…
- Jde zde zejména méně závažnější formy znásilnění, ve smyslu § 185 odst. 1 tr. zákoníku. Nicméně i tyto méně závažnější formy znásilnění se za dalších okolností mohou posuzovat i jak nejzávažnější typ znásilnění podle odstavce 4, § 185 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
- Podle bodu 21 tohoto rozhodnutí může jít o následující praktiky:
Ke znásilnění ukájením pohlavního pudu jiné osoby
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 3 Tdo 535/2009:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Trestného činu znásilnění… se může pachatel dopustit rovněž v případě, když násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí překoná odpor jiného muže a donutí jej k tomu, aby strpěl stimulaci svého pohlavního orgánu vloženého do úst pachatele. Taková sexuální aktivita pachatele má povahu jiného obdobného pohlavního styku srovnatelného se souloží…
- Výše uvedené odpovídá podle aktuálně platné právní úpravy trestnému činu znásilnění ve smyslu § 185 odst. 1, 2 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Ke znásilnění osaháváním přes oblečení
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 8 Tdo 775/2014:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- jednání obviněného, který podle skutkových zjištění „v úmyslu ukojit své sexuální nutkání, v době, kdy poškozená stála u kuchyňské linky a myla nádobí, zavřel za sebou dveře, k této zezadu přistoupil a přitiskl ji úmyslně svým tělem ke kuchyňské lince, objal ji a následně ji osahával na prsou, které hnětl, dále ji osahával přes oblečení na genitáliích, přičemž poškozená se jej snažila odstrkovat rukama, vykroutit se mu ze sevření a opakovaně mu sdělila, že si toto nepřeje“, vykazuje formální znaky trestného činu znásilnění v jeho základní skutkové podstatě vymezené v § 185 odst. 1 tr. zákoníku, a to jak z hlediska znaku použitého násilí („k této zezadu přistoupil a přitiskl ji úmyslně svým tělem ke kuchyňské lince“), tak donucení k pohlavnímu styku, jak správně konstatoval soud prvního stupně.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Od 1. 1. 2025 dojde u tr. činu znásilnění k větším změnám
Tento článek má v aktuálním znění platnost jen do 31. 12. 2024, jelikož dne 1. 1. 2025 nabývá účinnosti novela trestního zákoníku měnící stávající právní úpravu trestného činu znásilnění podle § 185 a dalších souvisejících paragrafů upravujících sexualizované násilí (viz další článek zde).
Z těchto důvodů bude ke dni 1. 1. 2025 tento článek aktualizován. Nicméně na skutky, které se stanou do konce roku, bude dopadat stávající právní úprava, pokud to bude pro pro pachatele výhodnější, což může trvat i desítky let. Bude tedy nutné znát starou i novou právní úpravu.
Související články
Trestní advokát podrobně, ale jednoduše, vysvětluje vše co je nutné k porozumění trestného činu znásilnění podle § 185 zákona č. 40/2000 Sb., trestní zákoník. V tomto článku jsou také uvedeny konkrétní příklady z praxe umožňující porozumět některým sporným situacím, zda se na ně může vztahovat § 185 trestního zákoníku nebo ne.
Aktuální znění § 185 trestního zákoníku
Nejdříve si zde zobrazíme aktuální znění zákonného ustanovení upravujícího trestný čin znásilnění podle § 185 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku:🢂
§ 185 Znásilnění
(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo
kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.
Jaké jednání postihuje § 185 tr. zákoníku
Ustanovení § 185 tr. zákoníku kriminalizuje pachatelem vynucený pohlavní styk na jiné osobě násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy a dále situaci, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti.
K jednotlivým odstavcům § 185 tr. zákoníku
K odst. 1
Odstavec 1. postihuje lehčí formy ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Podle rozhodovací soudní praxe může jít např. o osahávání genitálií, prsou, vsunování pohlavního údu muže mezi prsa ženy apod.
K odst. 2
Odstavec 2 postihuje provedení pohlavního styku formou soulože nebo jiným způsobem srovnatelným se souloží (např. orální nebo anální sex apod.), a dále jeho spáchání na dítěti nebo se zbraní. Dítětem se rozumí osoba mladší 18 let.
K odst. 3
Co s týká dítěte mladšího patnácti let, není nutné, aby pachatel znal jeho věk. Podstatné, je zda pachatel s ohledem na okolnosti případu mohl a měl vědět, že jde o dítě mladší patnácti let. Co se týká způsobení těžké újmy na zdraví, postačí zavinění z nedbalosti. Proto sem spadají i případy, kdy těžká újma na zdraví oběti spočívá v odpovídající závažné formě posttraumatické stresové poruchy.
K odst. 4
Zde se jedná o nedbalostní způsobení smrti oběti. Typickým příkladem je smrt starší ženy v důsledku infarktu způsobeném pokusem o její znásilnění. V jiných případech by se již jednalo o vraždu podle § 140 tr. zákoníku nebo o souběh vraždy a znásilnění.
Ze soudní rozhodovací praxe
Níže uvedené citace a komentáře k judikatuře Nejvyššího soudu vysvětlují některé sporné a často řešené otázky trestného činu znásilnění ve smyslu § 185 tr. zákoníku:
K tzv. “zamrznutí oběti”
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2021, sp. zn. 8 Tdo 699/2021:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Vážně míněný nesouhlas s pohlavním stykem ve formě soulože může oběť zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, která je v důsledku stresu neschopna verbální komunikace, projevit pouze způsobem chování, zejména polohou těla v podobě zaujetí pasivní obranné pozice, znemožňující provedení soulože. Pachatel naplní svým jednáním znak donucení objektivní stránky uvedeného zločinu, jestliže tuto její polohu násilně změní tak, aby mohl soulož provést.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 11 Tdo 294/2014:
- V tomto případě opět nedošlo k výslovnému násilí ze strany pachatele. Poškozená se fyzicky vůbec nebránila, jelikož měla z pachatele strach. Níže uvádím citaci popisu skutku znásilnění, kterého se pachatel v této věci dopustil a následně uloženého trestu:
- Pachatel dne 8. 10. 2012 v době kolem 11:00 hod. v H. B. na ul. O., pod záminkou předání riflových kalhot náležejících jeho přítelkyni vlákal poškozenou P. G. do bytu v přízemí, v němž se zdržuje, přičemž poté co předstíral, že slíbené kalhoty hledá, přistoupil na chodbě bytu k ní a oběma rukama ji objal pod rameny, opakovaně ji políbil na levou stranu krku, přičemž poškozená jej opakovaně vyzvala, aby ji nechal být a pokusila se jej oběma rukama odstrčit, což se jí nezdařilo, obžalovaný jí následně rozepl pásek a svlékl pravou nohavici kalhot a kalhotek, přičemž ji stále držel levou rukou pod ramenem, poté ji opět chytil oběma rukama a odnesl ji do obývacího pokoje, kde ji položil na záda na zde se nacházející postel, čemuž se poškozená ze strachu o své zdraví a život nebránila, avšak opakovaně obžalovaného žádala, aby ji nechal, neboť toto nechce, obžalovaný poté uchopil oběma rukama její nohy, roztáhl je od sebe a vykonal na ní po dobu 2 – 3 minut soulož s vyvrcholením, přičemž poškozená mu opakovala, že ji má nechat být a následně uchopil mobilní telefon s fotoaparátem a vyfotografoval si její přirození.
- Tento skutek byl posouzen jako zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za který byl pachatel podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
K vyvinění pachatele formou tzv. “negativního skutkového omylu”
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 1978, sp. zn. 2 Tz 26/77 (č. sbírky NS: 63/1978 sb. rozh.):
- Přestože je tento rozsudek staršího data, je stále relevantní. Viz následující citace právní věty (tj. hlavní myšlenky rozsudku publikovaného ve Sbírce Nejvyššího soudu:
- Kdyby se obviněný vzhledem k menší intenzitě odporu ženy, se kterou má v úmyslu souložit, domníval, že jde o odpor jen předstíraný a že ve skutečnosti žena s pohlavním stykem souhlasí, šlo by o skutkový omyl negativní, spočívající v tom, že obviněný nevěděl o okolnostech naplňujících znaky trestného činu znásilnění, a byla by tím vyloučena jeho odpovědnost za úmyslný trestný čin. Odpovědnost pachatele však není vyloučena, jestliže napadená žena vyvíjí méně intenzivní odpor vzhledem k opožděnému vývoji své osobnosti a pachateli je tento stav ženy znám.
- V tomto případě byl u “pachatele” prokázán tzv. negativní skutkový omyl, tudíž nemůže být vinen za úmyslný trestný čin, kterým je znásilnění podle § 185 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
K pojmu “soulože”
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 8 Tdo 1053/2011:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Za soulož je třeba pokládat spojení pohlavních orgánů muže a ženy, přičemž postačí, že došlo i jen k částečnému zasunutí pohlavního údu muže do pochvy ženy. Přitom nemusí ani dojít k porušení panenské blány. Spojením pohlavních orgánů je znásilnění dokonáno bez ohledu na to, zda došlo k pohlavnímu ukojení. Při pouhém dotyku pohlavních orgánů by se jednalo jen o pokus trestného činu znásilnění….
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Jaké rozličné způsoby ukájení pohlavního pudu mohou být lehčí formou znásilněním podle odst. 1
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 7 Tdo 399/2021:
- Podle bodu 21 tohoto rozhodnutí může jít o následující praktiky:
- Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiného člověka…
- Spadá sem relativně široká škála forem sexuálních kontaktů. Kromě soulože a s ní srovnatelných forem pohlavního styku je pohlavním stykem třeba i o osahávání prsou nebo pohlavních orgánů, líbání přirození, intenzivnější osahávání intimních míst na těle přes šaty, poskytování tzv. erotické masáže či provádění mírnějších forem sadomasochistických praktik apod. Jako pohlavní styk a trestný čin znásilnění bylo posouzeno i jednání, kdy pachatel oběť osahával na prsou a líbal ji na ústa, uši, krk či prsa …osahávání prsou a osahávání genitálií přes oblečení
- O pohlavní styk, a tedy o znásilnění, půjde i tehdy, pokud pachatel svým jednáním směřuje k ukájení pohlavního pudu samotné oběti, která s tím nesouhlasí. I v takovém případě totiž pachatel útočí na objekt trestného činu znásilnění, tj. na svobodu rozhodování v pohlavních vztazích…
- Jde zde zejména méně závažnější formy znásilnění, ve smyslu § 185 odst. 1 tr. zákoníku. Nicméně i tyto méně závažnější formy znásilnění se za dalších okolností mohou posuzovat i jak nejzávažnější typ znásilnění podle odstavce 4, § 185 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
- Podle bodu 21 tohoto rozhodnutí může jít o následující praktiky:
Ke znásilnění ukájením pohlavního pudu jiné osoby
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 3 Tdo 535/2009:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- Trestného činu znásilnění… se může pachatel dopustit rovněž v případě, když násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí překoná odpor jiného muže a donutí jej k tomu, aby strpěl stimulaci svého pohlavního orgánu vloženého do úst pachatele. Taková sexuální aktivita pachatele má povahu jiného obdobného pohlavního styku srovnatelného se souloží…
- Výše uvedené odpovídá podle aktuálně platné právní úpravy trestnému činu znásilnění ve smyslu § 185 odst. 1, 2 tr. zákoníku.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Ke znásilnění osaháváním přes oblečení
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 8 Tdo 775/2014:
- Tato citace z rozsudku hovoří sama za sebe, tudíž není potřeba dalšího komentáře:
- jednání obviněného, který podle skutkových zjištění „v úmyslu ukojit své sexuální nutkání, v době, kdy poškozená stála u kuchyňské linky a myla nádobí, zavřel za sebou dveře, k této zezadu přistoupil a přitiskl ji úmyslně svým tělem ke kuchyňské lince, objal ji a následně ji osahával na prsou, které hnětl, dále ji osahával přes oblečení na genitáliích, přičemž poškozená se jej snažila odstrkovat rukama, vykroutit se mu ze sevření a opakovaně mu sdělila, že si toto nepřeje“, vykazuje formální znaky trestného činu znásilnění v jeho základní skutkové podstatě vymezené v § 185 odst. 1 tr. zákoníku, a to jak z hlediska znaku použitého násilí („k této zezadu přistoupil a přitiskl ji úmyslně svým tělem ke kuchyňské lince“), tak donucení k pohlavnímu styku, jak správně konstatoval soud prvního stupně.
- Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu 🢂
Od 1. 1. 2025 dojde u tr. činu znásilnění k větším změnám
Tento článek má v aktuálním znění platnost jen do 31. 12. 2024, jelikož dne 1. 1. 2025 nabývá účinnosti novela trestního zákoníku měnící stávající právní úpravu trestného činu znásilnění podle § 185 a dalších souvisejících paragrafů upravujících sexualizované násilí (viz další článek zde).
Z těchto důvodů bude ke dni 1. 1. 2025 tento článek aktualizován. Nicméně na skutky, které se stanou do konce roku, bude dopadat stávající právní úprava, pokud to bude pro pro pachatele výhodnější, což může trvat i desítky let. Bude tedy nutné znát starou i novou právní úpravu.