Článek vysvětluje jednoduše a srozumitelně vše co je nutné k porozumění trestného činu týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku. V článku jsou také uvedeny konkrétní příklady z praxe umožňující porozumět některým sporným situacím, zda se na ně může vztahovat § 302 tr. zákoníku nebo ne.

Aktuální znění § 302 trestního zákoníku

Nejdříve si zde zobrazíme aktuální znění zákonného ustanovení upravujícího trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku:

Výše uvedené znění § 302 tr. zákoníku obsahuje v jeho odstavci 1 tzv. základní skutkovou podstatu a v odstavcích 2 a 3 tzv. kvalifikované skutkové podstaty s vyššími trestními sazbami (dále jen “odstavce”). Tyto odstavce jsou podrobněji vysvětleny níže.

K odstavci 1

Nejdříve je nutné si vysvětlit na jaké živé tvory se vztahuje pojem “zvíře”, dále co je to “týrání” a dále co je to “týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem”.

K pojmu “zvíře”

Pojem “zvíře” je definován v § 3 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. s tím, že zvířetem jsou obratlovci (kromě člověka) a dále kromě plodu a embrya zvířete. Zvířetem tedy jsou savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby.

K pojmu “týrání”

Pojem týrání je opět definován v zákoně a ochranu zvířat proti týrání, a to v jeho § 4. Jelikož toto ustanovení obsahuje rozsáhlý seznam různých způsobů týrání a rovněž některé výjimky, kdy o týrání nejde, neuvádíme jej zde. K zobrazení tohoto seznamu použije tento odkaz: § 4 zákona na ochranu zvířat proti týrání.

K výše uvedenému seznamu různých způsobů týrání zvířat je také vhodné výslovně odkázat na jednu konkrétní položku tohoto seznamu, a to § 4 písm. y), podle které, je týrání i jiné jednání v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.

Týrání zvířete lze proto také obecně a zjednodušeně (pro lepší pochopení) definovat jako jednání v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.

K pojmu “týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem”

Zde je nutné nejdříve upozornit, že méně závažné týrání zvířete, které není provedeno surovým nebo trýznivým způsobem je pouze přestupkem a nikoli shora uvedeným trestným činem podle § 302 tr. zákoníku. Konkrétně se jedná o přestupek podle § 27 odst. 1, písm. b) anebo § 27a odst. 1, písm. b) zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Jsou tedy 3 druhy týrání zvířete:

1. běžné týrání zvířete, které je postižitelné jen jako shora uvedený přestupek;
2. týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem, které je trestným činem podle § 302 odst. 1 tr. zákoníku;
3. týrání zvířete zvláště surovým nebo trýznivým způsobem, které je trestným činem podle § 302 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.

K odstavcům 2 a 3

Tyto odstavce představují závažnější způsoby týrání zvířat, z vyšší trestní sazbou. Některé podrobnosti k těmto odstavcům vyplývají z níže uvedené judikatury.

Judikatura k odstavcům 1 až 3

Jelikož rozlišení mezi “běžným týráním” a “týráním surovým nebo trýznivým způsobem”, případně “týráním zvláště surovým nebo trýznivým způsobem” nelze provést zákonem (z legislativně-technických důvodů), proto se tyto pojmy postupně precizují soudní rozhodovací praxí (judikaturou), kterou uvádíme níže. U většiny judikátů je uveden náš stručný vysvětlující komentář. Případné citace z rozhodnutí jsou uvedena kurzívou. Ke každému rozhodnutí je také uveden odkaz na jeho celý text na stránkách Nejvyššího soudu.

• K týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem:
  • Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.01.1999, sp. zn. 4 To 597/98, Sb NS č. 1/2002:
    • Tento judikát je staršího data a byl vydán Krajským soudem v Brně za přechozí právní úpravy, která byla jiná než dnes. Jelikož ale Nejvyšší soud považoval toho rozhodnutí za zásadní, rozhodl že bude publikováno v jeho sbírce rozhodnutí. I když se toto rozhodnutí netýkalo týrání zvířete, nýbrž jeho utýrání, je na něj často odkazováno v soudních rozhodnutích a odborné literatuře k tomu, jaké konkrétní jednání lze považovat i za týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem.
    • V tomto případě pachatel vyhodil z okna kuchyně svého psa, který následkem pádu na zem utrpěl smrtelná zranění. Poté sešel na ulici, mrtvého psa sebral, odnesl ho do bytu, a když zjistil, že pes nejeví známky života, odnesl jej na ulici do odpadkového kontejneru, přičemž jeho jednání bylo přítomno více osob.
    • Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu
• K týrání zvířete zvlášť surovým a trýznivým způsobem, k týrání se způsobením trvalých následků, a k utýrání a smrti zvířete:
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.02.2017, sp. zn. 3 To 48/2017:
    • Stručný popis útoku pachatele na zvíře:
      • Pachatel na dvoře u domu několikrát udeřil násadou od motyky do různých částí těla psa rasy krátkosrstý jezevčík, který na dvůr vnikl po překonání oplocení ze dvora sousedního domu. Pes následkem úderů utrpěl akutní frakturu předloketních kostí levé hrudní končetiny, akutní frakturu horní čelisti, subluxaci krční páteře, zhmoždění a edém mozku a míchy, přičemž vzhledem k rozsahu a charakteru zranění byl veterinářem utracen.
    • K týrání zvlášť surovým a trýznivým způsobem:
      • Za zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání je třeba považovat takové jednání, které je nejen podle § 4 odst. 1 zákona na ochranu zvířat charakterizované jako týrání, ale které se rovněž výrazněji vymyká běžným případům a je spojeno s vyšší mírou bolesti, utrpení nebo příkoří týraného zvířete. Zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání může tedy odůvodňovat vysoká intenzita týrání, jeho delší doba, opakované jednání charakterizované jako týrání, použití více různých způsobů týrání uvedených v § 4 odst. 1 zákona na ochranu zvířat apod. Právě vysokou intenzitu lze dle Nejvyššího soudu spatřovat v krutém a odpudivém jednání F. Š., především s ohledem na zvířeti způsobená zranění.
    • K týrání se způsobením trvalých následků:
      • Pokud jde o kvalifikovanou formu skutkové podstaty § 302 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (způsobení týranému zvířeti trvalých následků na zdraví nebo smrt), tak trvalými následky lze rozumět nevratné změny zdravotního stavu zvířete právě v důsledku týrání, které již není možné zcela vyléčit ani jinak zhojit, přičemž typickým projevem bude zhoršení zdravotního stavu zvířete oproti stavu před týráním. Není přitom rozhodné, zda se jedná o poškození pohybového aparátu zvířete, smyslových orgánů, jiných orgánů, částí těla apod. Smrtí lze v daném kontextu rozumět jakékoli ukončení života zvířete v důsledku jeho týrání.
    • K utýrání a smrti zvířete:
      • Za způsobení smrti zvířete je nutné považovat i utýrání zvířete ve smyslu § 3 písm. r) zákona na ochranu zvířat, které spočívá (mj.) v tom, že pachatel přivodí smrt zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení. V tomto případě by z hlediska zavinění s ohledem na § 17 písm. b) tr. zákoníku postačovalo i nedbalostní jednání.
    • Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu
• K týrání se způsobením trvalých následků:
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 7 Tdo 55/2023, Sb NS č. 7/2023:
    • Znění právní věty z tohoto sbírkového judikátu je následující:
      • Trvalým následkem podle § 302 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku není jakékoli, byť i trvalé, poškození zdraví zvířete, ale jen poškození podstatné, způsobující nikoliv přechodnou vážnou poruchu (např. zmrzačení, ochromení údu, ztrátu či podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí nebo poškození důležitého orgánu), která narušuje normální tělesné či psychické funkce tak, že výrazně znesnadní život zvířete, který byl pro něj obvyklý před touto poruchou. 
    • Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu
• K týrání na větším počtu zvířat, způsobení trvalých následků a smrti, týrání zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, provedeném opětovně a na místě veřejnosti přístupném:
  • Usnesení Nejvyššího soudu, ze dne: 04.01.2012, sp. zn. 7 Tdo 1655/2011:
    • Stručný popis skutku, za který byl pachatel odsouzen je následující:
      • Pachatel několik měsíců nezajistil řádné krmení a z jiných než zdravotních důvodů omezoval výživu včetně napájení chovaného skotu s tím, že vlastnil 18 kusů zvířat, které choval jako zemědělský podnikatel.
      • Došlo u něj k úhynu dojnice staré 78 měsíců ve čtvrtém měsíci březosti, u níž byla zjištěna vyhublost s resorpcí tukových depozit, úbytek svalové hmoty a dlouhotrvající zánět pobřišnice se srůsty
      • Pachatel dále dobytek choval v nevhodných podmínkách svého dvora, kde jsou zvířata vystavena nepříznivým povětrnostním vlivům, v prostoru pro ně určeném jsou nevyhovující ustájovací zařízení a zvířata se pohybují v prostředí s možností úrazu, když v celém prostoru určeném pro pobyt zvířat jsou četná místa s nebezpečnými předměty, kde může dojít k poranění, jako jsou zbytky původního výpletu drátěného plotu s dráty trčícími do prostoru, betonové sloupky a torza kovových konstrukcí hospodářských strojů.
      • Při kontrole byla dále nalezena jalovice se zlomeninou levé zadní končetiny v oblasti pod hlezenním kloubem staršího data, když spodní část končetiny visela volně na zbytcích kůže, okraje ran byly znekrotisované, jejíž včasné odborné vyšetření obviněný nezajistil a zvířeti tak způsobil utrpení, které bylo ukončeno utracením zvířete.
      • Tohoto jednání se pachatel dopustil, ačkoliv věděl, že zdravotní stav zvířat a podmínky pro jejich chov jsou nevhodné, neboť tato zvířata choval již několik let, k týrání zvířat docházelo opakovaně, což mu bylo několikrát vytýkáno Krajskou veterinární správou.
    • Tímto jednáním se pachatel dopustil zejména následujících forem týrání zvířat:
      • týráno bylo větším množství zvířat (aktuálně § 302 odst. 3, písm. a) tr. zákoníku),
      • způsobení zvířatům trvalé následky a smrt (aktuálně § 302 odst. 3, písm. b) tr. zákoníku),
      • týrání zvířat zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem (aktuálně § 302 odst. 3, písm. c) tr. zákoníku),
      • týrání provedené opětovně (aktuálně § 302 odst. 3, písm. d) tr. zákoníku),
      • týrání na místě přístupném veřejnosti (aktuálně § 302 odst. 2, písm. a) tr. zákoníku).
    • Za tyto skutky byl pachatel odsouzen k podmíněném trestu odnětí svobody 16 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Pachateli byl také uložen trest zákazu činnosti v zemědělské výrobě, konkrétně v živočišné výrobě spočívající v chovu hospodářských zvířat za účelem získávání a výroby živočišných produktů na dobu 3 let.
    • Odkaz na rozhodnutí na stránkách Nejvyššího soudu