Advokátní kancelář specializovaná na trestní právo přináší tento článek, který jednoduše a srozumitelně vysvětluje, co český trestní zákoník považuje za trestný čin krádeže, jaké jednání může být trestné, a jaká hrozí sankce. Cílem je pomoci lidem zorientovat se v právní úpravě a vědět, kdy je situace vážná a je vhodné vyhledat právní pomoc.
Účelem § 205 trestního zákoníku je chránit majetek
Hlavním smyslem tohoto ustanovení je ochrana cizího majetku, tedy především toho, co člověk vlastní nebo drží. Zákon tak reaguje na situace, kdy si někdo neoprávněně přivlastní věc, která mu nepatří. Nezáleží přitom na tom, zda jde o peníze, mobilní telefon, kolo nebo jinou movitou věc – podstatné je, že věc je cizí, tedy nepatří pachateli a ten na ni nemá žádné oprávnění.
Jaké konkrétní jednání pachatele je trestné
Trestné je, pokud si pachatel cizí věc přisvojí, tedy si ji vezme a chová se, jako by mu patřila. To znamená, že si vytvoří možnost s ní volně nakládat – například ji prodá, použije pro sebe nebo ji schová. Podmínkou ale je, že se tak stane bez souhlasu vlastníka.
- K tomu, aby bylo možné jednání považovat za trestný čin krádeže, nestačí samotné zmocnění se věci – zákon vyžaduje i to, aby byla splněna některá z dalších okolností, například:
- pachatel způsobí škodu přesahující 10 000 Kč,
- krádež provede vloupáním,
- použije při tom násilí nebo pohrozí bezprostředním násilím apod.
Zjednodušeně řečeno: nestačí, že si pachatel něco přisvojí – zákon požaduje, aby šlo o jednání společensky škodlivějšího charakteru.
Zavinění pachatele
Aby šlo o trestný čin, musí být jednání pachatele úmyslné. Jinými slovy, pachatel musí vědět, že si přisvojuje cizí věc, a musí to chtít udělat – nikoliv omylem, v domnění, že jde o jeho majetek. Pokud člověk například omylem odnese cizí bundu z restaurace, nejde o krádež, protože chybí úmysl.
Naopak, pokud si někdo vezme kolo, které není jeho, s tím, že si ho „jen půjčí“, ale později se rozhodne si ho ponechat, už může jít o trestný čin. Úmysl si věc přisvojit musí být přítomen nejpozději v okamžiku, kdy si pachatel věc bere.
Recidiva
Zákon zná i zvláštní úpravu pro případy, kdy se někdo opakovaně dopouští krádeží. Pokud byl pachatel v posledních třech letech za obdobné jednání odsouzen nebo potrestán, může být stíhán za krádež i v případech, kdy by jinak šlo třeba jen o přestupek (například odcizení věci s nízkou hodnotou).
Závažnější skutkové podstaty
Zákon rovněž stanoví přísnější tresty v případech, kdy je spáchána krádež za přitěžujících okolností. Jde například o situace, kdy:
- pachatel způsobí škodu většího rozsahu (např. nad 50 000 Kč, 500 000 Kč či 5 milionů Kč),
- čin spáchá jako člen organizované skupiny,
- využije krizové situace, jako je válka nebo přírodní katastrofa.
V těchto případech hrozí pachateli podstatně vyšší tresty odnětí svobody, a může jít až o zvlášť závažný zločin, u kterého je trestná i samotná příprava činu.
Závěr
Pokud jste byli obviněni z trestného činu krádeže, doporučujeme se co nejdříve obrátit na naši advokátní kancelář specializovanou na trestní právo. Každý případ má svá specifika a pouze odborná právní pomoc může zajistit efektivní obranu vašich práv.
Pro rychlé objednání konzultace využijte náš online rezervační systém dostupný přímo na stránkách kanceláře. Jsme připraveni vám pomoci.
Související články
Advokátní kancelář specializovaná na trestní právo přináší tento článek, který jednoduše a srozumitelně vysvětluje, co český trestní zákoník považuje za trestný čin krádeže, jaké jednání může být trestné, a jaká hrozí sankce. Cílem je pomoci lidem zorientovat se v právní úpravě a vědět, kdy je situace vážná a je vhodné vyhledat právní pomoc.
Účelem § 205 trestního zákoníku je chránit majetek
Hlavním smyslem tohoto ustanovení je ochrana cizího majetku, tedy především toho, co člověk vlastní nebo drží. Zákon tak reaguje na situace, kdy si někdo neoprávněně přivlastní věc, která mu nepatří. Nezáleží přitom na tom, zda jde o peníze, mobilní telefon, kolo nebo jinou movitou věc – podstatné je, že věc je cizí, tedy nepatří pachateli a ten na ni nemá žádné oprávnění.
Jaké konkrétní jednání pachatele je trestné
Trestné je, pokud si pachatel cizí věc přisvojí, tedy si ji vezme a chová se, jako by mu patřila. To znamená, že si vytvoří možnost s ní volně nakládat – například ji prodá, použije pro sebe nebo ji schová. Podmínkou ale je, že se tak stane bez souhlasu vlastníka.
- K tomu, aby bylo možné jednání považovat za trestný čin krádeže, nestačí samotné zmocnění se věci – zákon vyžaduje i to, aby byla splněna některá z dalších okolností, například:
- pachatel způsobí škodu přesahující 10 000 Kč,
- krádež provede vloupáním,
- použije při tom násilí nebo pohrozí bezprostředním násilím apod.
Zjednodušeně řečeno: nestačí, že si pachatel něco přisvojí – zákon požaduje, aby šlo o jednání společensky škodlivějšího charakteru.
Zavinění pachatele
Aby šlo o trestný čin, musí být jednání pachatele úmyslné. Jinými slovy, pachatel musí vědět, že si přisvojuje cizí věc, a musí to chtít udělat – nikoliv omylem, v domnění, že jde o jeho majetek. Pokud člověk například omylem odnese cizí bundu z restaurace, nejde o krádež, protože chybí úmysl.
Naopak, pokud si někdo vezme kolo, které není jeho, s tím, že si ho „jen půjčí“, ale později se rozhodne si ho ponechat, už může jít o trestný čin. Úmysl si věc přisvojit musí být přítomen nejpozději v okamžiku, kdy si pachatel věc bere.
Recidiva
Zákon zná i zvláštní úpravu pro případy, kdy se někdo opakovaně dopouští krádeží. Pokud byl pachatel v posledních třech letech za obdobné jednání odsouzen nebo potrestán, může být stíhán za krádež i v případech, kdy by jinak šlo třeba jen o přestupek (například odcizení věci s nízkou hodnotou).
Závažnější skutkové podstaty
Zákon rovněž stanoví přísnější tresty v případech, kdy je spáchána krádež za přitěžujících okolností. Jde například o situace, kdy:
- pachatel způsobí škodu většího rozsahu (např. nad 50 000 Kč, 500 000 Kč či 5 milionů Kč),
- čin spáchá jako člen organizované skupiny,
- využije krizové situace, jako je válka nebo přírodní katastrofa.
V těchto případech hrozí pachateli podstatně vyšší tresty odnětí svobody, a může jít až o zvlášť závažný zločin, u kterého je trestná i samotná příprava činu.
Závěr
Pokud jste byli obviněni z trestného činu krádeže, doporučujeme se co nejdříve obrátit na naši advokátní kancelář specializovanou na trestní právo. Každý případ má svá specifika a pouze odborná právní pomoc může zajistit efektivní obranu vašich práv.
Pro rychlé objednání konzultace využijte náš online rezervační systém dostupný přímo na stránkách kanceláře. Jsme připraveni vám pomoci.
Advokátní kancelář specializovaná na trestní právo přináší tento článek, který jednoduše a srozumitelně vysvětluje, co český trestní zákoník považuje za trestný čin krádeže, jaké jednání může být trestné, a jaká hrozí sankce. Cílem je pomoci lidem zorientovat se v právní úpravě a vědět, kdy je situace vážná a je vhodné vyhledat právní pomoc.
Účelem § 205 trestního zákoníku je chránit majetek
Hlavním smyslem tohoto ustanovení je ochrana cizího majetku, tedy především toho, co člověk vlastní nebo drží. Zákon tak reaguje na situace, kdy si někdo neoprávněně přivlastní věc, která mu nepatří. Nezáleží přitom na tom, zda jde o peníze, mobilní telefon, kolo nebo jinou movitou věc – podstatné je, že věc je cizí, tedy nepatří pachateli a ten na ni nemá žádné oprávnění.
Jaké konkrétní jednání pachatele je trestné
Trestné je, pokud si pachatel cizí věc přisvojí, tedy si ji vezme a chová se, jako by mu patřila. To znamená, že si vytvoří možnost s ní volně nakládat – například ji prodá, použije pro sebe nebo ji schová. Podmínkou ale je, že se tak stane bez souhlasu vlastníka.
- K tomu, aby bylo možné jednání považovat za trestný čin krádeže, nestačí samotné zmocnění se věci – zákon vyžaduje i to, aby byla splněna některá z dalších okolností, například:
- pachatel způsobí škodu přesahující 10 000 Kč,
- krádež provede vloupáním,
- použije při tom násilí nebo pohrozí bezprostředním násilím apod.
Zjednodušeně řečeno: nestačí, že si pachatel něco přisvojí – zákon požaduje, aby šlo o jednání společensky škodlivějšího charakteru.
Zavinění pachatele
Aby šlo o trestný čin, musí být jednání pachatele úmyslné. Jinými slovy, pachatel musí vědět, že si přisvojuje cizí věc, a musí to chtít udělat – nikoliv omylem, v domnění, že jde o jeho majetek. Pokud člověk například omylem odnese cizí bundu z restaurace, nejde o krádež, protože chybí úmysl.
Naopak, pokud si někdo vezme kolo, které není jeho, s tím, že si ho „jen půjčí“, ale později se rozhodne si ho ponechat, už může jít o trestný čin. Úmysl si věc přisvojit musí být přítomen nejpozději v okamžiku, kdy si pachatel věc bere.
Recidiva
Zákon zná i zvláštní úpravu pro případy, kdy se někdo opakovaně dopouští krádeží. Pokud byl pachatel v posledních třech letech za obdobné jednání odsouzen nebo potrestán, může být stíhán za krádež i v případech, kdy by jinak šlo třeba jen o přestupek (například odcizení věci s nízkou hodnotou).
Závažnější skutkové podstaty
Zákon rovněž stanoví přísnější tresty v případech, kdy je spáchána krádež za přitěžujících okolností. Jde například o situace, kdy:
- pachatel způsobí škodu většího rozsahu (např. nad 50 000 Kč, 500 000 Kč či 5 milionů Kč),
- čin spáchá jako člen organizované skupiny,
- využije krizové situace, jako je válka nebo přírodní katastrofa.
V těchto případech hrozí pachateli podstatně vyšší tresty odnětí svobody, a může jít až o zvlášť závažný zločin, u kterého je trestná i samotná příprava činu.
Závěr
Pokud jste byli obviněni z trestného činu krádeže, doporučujeme se co nejdříve obrátit na naši advokátní kancelář specializovanou na trestní právo. Každý případ má svá specifika a pouze odborná právní pomoc může zajistit efektivní obranu vašich práv.
Pro rychlé objednání konzultace využijte náš online rezervační systém dostupný přímo na stránkách kanceláře. Jsme připraveni vám pomoci.